[ < ] [ > ]   [ << ] [ Up ] [ >> ]         [Top] [Contents] [Index] [ ? ]

1.2 Jak se píší vstupní soubory

@translationof How to write input files

Tento úryvek vysvětluje základní skladbu LilyPondu a pomáhá na začátku se zápisem vstupního souboru pro LilyPond.

1.2.1 Jednoduchý notový zápis  
1.2.2 Práce na vstupních souborech  
[ < ] [ > ]   [ << ] [ Up ] [ >> ]         [Top] [Contents] [Index] [ ? ]

1.2.1 Jednoduchý notový zápis

@translationof Simple notation

LilyPond přidává některé části notového zápisu automaticky. V následujícím příkladu jsou zadány jen čtyři výšky tónů, ale LilyPond přesto zapíše klíč, taktové označení a rytmus (délky not).

 
{
  c' e' g' e'
}

[image of music]

Tato nastavení je možné změnit, ale ve většině případů jsou automatické hodnoty v zásadě použitelné.

Výšky tónů

Slovníček: (music-glossary)pitch section ‘pitch’ in Slovníček, (music-glossary)interval section ‘interval’ in Slovníček, (music-glossary)scale section ‘scale’ in Slovníček, (music-glossary)middle C section ‘middle C’ in Slovníček, (music-glossary)octave section ‘octave’ in Slovníček, (music-glossary)accidental section ‘accidental’ in Slovníček.

Výšky tónů se zadávají malými písmeny, která odpovídají názvu noty. Je ale důležité znát, že LilyPond ve svém výchozím nastavení používá anglické názvy not. Až na výjimku tyto odpovídají českým, proto se přednastavení LilyPondu pro toto cvičení ponechává. Touto výjimkou je nota h – v LilyPondu se musí na místo toho napsat písmeno b! České bé je naproti tomu zapsáno jako bes, his se proti tomu zapíše jako bis. Podívejte se také na (notation)Předznamenání section ‘Předznamenání’ in Doporučení pro notový zápis a (notation)Názvy not v jiných řečích section ‘Názvy not v jiných řečích’ in Doporučení pro notový zápis. Zde se popisuje, jak se používají české názvy not.

Nejjednoduššeji lze noty zadávat v režimu \relative. V tomto režimu je oktáva noty vbrána automaticky s tím, že se předpokládá, že následující nota je zapsána vždy tak blízko, jak je to jen možné, ve vztahu k předchozí notě, což znamená, že je zapsána nanejvýš o tři notové řádky výše nebo níže než předchozí nota. Začneme naším prvním nejzákladnějším příkladem notového zápisu, což je stupnice, kde stojí další nota vždy jen o jeden notový řádek nad předchozím.

 
% Počáteční bod napsat na jednočárkovaném C
\relative {
  c' d e f
  g a b c
}

[image of music]

První notou je jednočárkované C. Každá následující nota se nachází tak blízko, jak je to jen možné za předchozí – první ‚C‘ se takto počítá jako C od jednočárkovaného C. Nato následuje nejbližší možné D ve vztahu k předcházející notě. S těmito pravidly lze v režimu \relative zobrazit i melodie s většími intervaly:

 
\relative {
  d' f a g
  c b f d
}

[image of music]

Není nutné, aby první nota melodie začínala notou, která udává první notovou výšku. První nota (‚D‘) z předchozího příkladu je následujícím D, počítáno od jednočárkovaného C.

Tím, že člověk přidává odsuvníky (apostrofy) ' (klávesa Shift+#) nebo čárky , k \relative c' {, nebo je odstraňuje, může být oktáva první výšky tónu změněna:

 
% dvoučárkované C
\relative {
  e'' c a c
}

[image of music]

Vztažný režim se může zpočátku jevit matoucí, ale je to ten nejjednodušší způsob, jak zapsat většinu melodií. Podívejme se na to, H (b ve skladbě LilyPondu), které se v houslovém klíči nachází na prostřední lince, můžeme směrem vzhůru napsat C, D a E, a A, G a F směrem dolů pod H. Když tedy notou, která následuje po H, je C, D nebo E, napíše ji LilyPond nad H, když je to A, G nebo F, je napsáno pod ním.

 
\relative {
  b' c  % c je 1 řádek nahoru, tedy c nad b
  b d  % d je 2 řádky nahoru, nebo 5 dolů, tedy d nad b
  b e  % e je 3 nahoru, nebo 4 dolů, tedy e pod b
  b a  % a je 6 nahoru, nebo 1 dolů, tedy a pod b
  b g  % g je 5 nahoru, nebo 2 dolů, tedy g pod b
  b f  % f je 4 nahoru, nebo 3 dolů, tedy f pod b
}

[image of music]

Stejný výpočet se provádí i tehdy, když je jedna z not zvýšena nebo snížena. Předznamenání jsou při výpočtu zcela přehlížena. Přesně ten samý výpočet se obdobně provádí od každé následující výšky tónu po další výšku tónu znovu.

Aby se zapsaly intervaly, které jsou větší než tři notové řádky, lze oktávy změnit. Odsuvníkem (apostrofem) ' (klávesa Shift+#) posazeným přímo za název noty se oktáva zvýší o jednu, čárkou , se oktáva o jednu sníží.

 
\relative {
  a' a, c' f,
  g g'' a,, f'
}

[image of music]

Kvůli změně výšky noty o dvě (či více!) oktávy, se používají postupné odsuvníky '' nebo ,, – přitom se musí jednat skutečně o dva odsuvníky a ne o uvozovky "  (klávesa Shift+2)!

Délky tónů (rytmy)

Slovníček: (music-glossary)beam section ‘beam’ in Slovníček, (music-glossary)duration section ‘duration’ in Slovníček, (music-glossary)whole note section ‘whole note’ in Slovníček, (music-glossary)half note section ‘half note’ in Slovníček, (music-glossary)quarter note section ‘quarter note’ in Slovníček, (music-glossary)dotted note section ‘dotted note’ in Slovníček.

Délka se označuje číslem, jež je zadáno přímo k názvu noty. 1 pro Celá nota, 2 pro Půlová nota, 4 pro Čtvrťová nota a tak dále. Notové nožičky a Trámce jsou přidávány automaticky.

Není-li označena žádná délka, používá se délka předcházející noty. Pro první notu je jako výchozí určena čtvrťová nota.

 
\relative {
  a'1
  a2 a4 a8 a
  a16 a a a a32 a a a a64 a a a a a a a a2
}

[image of music]

Aby se vytvořila Tečkovaná nota napíše se tečka . za délkou noty. Délka tečkované noty musí být udána výslovně, tudíž včetně čísla.

 
\relative {
  a'4 a a4. a8
  a8. a16 a a8. a8 a4.
}

[image of music]

Pomlky

Pomlka se zadává tím samým způsobem, jakým se zadává nota; jejím označením je r :

 
\relative {
  a'4 r r2
  r8 a r4 r4. r8
}

[image of music]

Taktové označení

Slovníček: (music-glossary)time signature section ‘time signature’ in Slovníček.

Druh taktu lze určit příkazem \time:

 
\relative {
  \time 3/4
  a'4 a a
  \time 6/8
  a4. a
  \time 4/4
  a4 a a a
}

[image of music]

Vyznačení tempa

Slovníček: (music-glossary)tempo indication section ‘tempo indication’ in Slovníček, (music-glossary)metronome section ‘metronome’ in Slovníček.

Vyznačení tempa a údaj metronomu lze zapsat příkazem \tempo:

 
\relative {
  \time 3/4
  \tempo "Andante"
  a'4 a a
  \time 6/8
  \tempo 4. = 96
  a4. a
  \time 4/4
  \tempo  "Presto" 4 = 120
  a4 a a a
}

[image of music]

Notový klíč

Slovníček: (music-glossary)clef section ‘clef’ in Slovníček.

Notový klíč lze zapsat příkazem \clef:

 
\relative {
  \clef "treble"
  c'1
  \clef "alto"
  c1
  \clef "tenor"
  c1
  \clef "bass"
  c1
}

[image of music]

Vše dohromady

Zde je malý příklad, který obsahuje všechna tato vymezení:

 
\relative {
  \clef "bass"
  \time 3/4
  \tempo "Andante" 4 = 120
  c,2 e8 c'
  g'2.
  f4 e d
  c4 c, r4
}

[image of music]

Podívejte se také na

Doporučení pro notový zápis: (notation)Nastavení výšek tónů section ‘Nastavení výšek tónů’ in Doporučení pro notový zápis, (notation)Zadání rytmu section ‘Zadání rytmu’ in Doporučení pro notový zápis, (notation)Zadání pomlk section ‘Zadání pomlk’ in Doporučení pro notový zápis, (notation)Udání taktu section ‘Udání taktu’ in Doporučení pro notový zápis, (notation)Notový klíč section ‘Notový klíč’ in Doporučení pro notový zápis.

[ < ] [ > ]   [ << ] [ Up ] [ >> ]         [Top] [Contents] [Index] [ ? ]

1.2.2 Práce na vstupních souborech

@translationof Working on input files

Zdrojové soubory LilyPondu jsou si podobné se soubory ve většině programovacích jazyků: Obsahují označení verze, je třeba dávat pozor na psaní velkých a malých písmen a prázdné znaky jsou přehlíženy. Výrazy jsou uzavřeny do složených závorek { } a poznámky jsou značeny znakem procenta % nebo obklopeny %{ … %}.

Zdá-li se to nyní být nesrozumitelné, zde je vysvětlení:

[ < ] [ > ]   [ << ] [ Up ] [ >> ]

This document was generated by gub on July 13, 2020 using texi2html 1.82.

Jiné jazyky: English, català, deutsch, español, français, magyar, italiano, 日本語, nederlands.
O automatickém výběru řeči.